Dům „U Krkavců“ vznikl na místě tří středověkých objektů, renesančně změněných na pivovar v 16. a na počátku 17. století. Obytná budova má vrcholně barokní fasádou (kolem roku 1715), zadní objekt má podobu v pozdně klasicistní a historizující úpravě. Na místě dnešního domu je doložena trojice objektů. Dva domy při Dlouhé a jeden při Rámové ulici. Nejvýznamnější byla budova poprvé zmíněná roku 1400, jako majetek lékárníka Ludvíka z Florencie. Jádro, asi z přelomu románského a gotického slohu, odstupovalo od dnešní ulice a odpovídá původní úrovni terénu Starého Města. Ve 14. století byl dům rozšířen a roku 1433 je doložena i sladovna a pivovar. Název získal až od Štěpána Krakavce, který se stal vlastníkem roku 1457. Druhý dům neměl velikost předešlého, odpovídá mu zachovalý jednoprostorový sklep ze 14. století. Třetí dům je zaznamenán v ulici Rámové, z jehož středověkého suterénu zůstaly jen části obvodových zdí. Velká renesanční přestavba, kterou nelze přesně datovat, proběhla ve dvou fázích. Starší je patrně zadní spilka (dnes s klasicistní klenbou), vzniklá ve 2. polovině 16. století. Mladší je dispozice přízemí a patra (včetně kleneb) a druhá, větší spilka. V renesanci byl také objekt zvýšen o patro. Tato úprava souvisela se sjednocením, které však můžeme bezpečně doložit až roku 1620. Pravé křídlo a klenby v části při Rámové ulici jsou raně barokní. Po požáru roku 1689 došlo- k obnově. Kolem roku 1715 vznikla dnešní fasáda a honosné vybavení dostaly také interiéry {štukové stropy). Další výstavba nákladnického domu pokračovala i později (po roce 1779) v zadní části. Roku 1812 byla zadní budova v Rámové ulici rozšířena podle plánů Ignáce Palliardiho. Klasicistní úpravy pokračovaly i v dalších letech, zamýšlené zvýšení budovy v Rámové ulici o jedno patro, projektované roku 1833 J. K Zobelem, se neuskutečnilo. Roku 1880 došlo k menším úpravám interiérů.

Hlavní průčelí má nepravidelný sled okenních os (3+3+3+ 1), ze kterých tři střední vyznačuje rivalit a ukončuje štít na plné atice. Parter získal novou úpravu, vyjma osového portálu s pozdně barokními vraty. Okna 1. patra mají bohatě zdobené vrcholně barokní šambrány (zvlněné římsy, suprafenestry se štukovými detaily), okna 2. patra prošla pozdně barokní úpravou. Dvorní fasády jsou mladší (pavlače ze 2. poloviny 19. stol.), architektonicky málo zajímavé, korunní římsa zde má podobu fabionu. Sklepy hlavní budovy dokazují existenci dvou domů. Východní prostory se zásadně odlišují svou podélnou dispozicí i charakterem. Zachovaly se zde i původní středověké klenby. Klenby v suterénu zadní dvorní budovy vznikly až v renesanci. Byly určeny pro pivovarský provoz (spilka s typickým dvoulodím). Sklep pod domem v Rámové ulici má nepravidelnou dispozici, která vznikla mladšími zásahy do původních, částečně středověkých, konstrukcí. Přízemní prostory si zachovaly svou pozdně renesanční dispozici i klenební systém. Zajímavá je vstupní hala s průjezdem a nástupem na schodiště (renesanční, klasicistně upra:vené) a sousední východní velký prostor s neckovou klenbou a koutovými výsečemi (dříve šenk). Spojovací křídla se zadním pivovarem vznikla až v raném baroku, klenba zadní spilky je klasicistním doplňkem, přední výsečová je renesanční. Objekt v Rámové ulici má starší klenby pouze v hlavním prostoru, v dalších jsou mladší – klasicistní. V patře hlavní budovy zůstal téměř celý renesanční klenební systém a původní dispozice. Z vrcholně barokní přestavby pochází místnost se štukovým nástropním zrcadlem a úprava hlavního schodiště.